čtvrtek 31. srpna 2017

Dobrá znamení / Good Signs

IMG_20170828_192152~2Knihy sira Terry Pratchetta mám obecně ráda. Snažím se od něj přečíst všechno, co vyšlo v češtině, ale občas si od jeho díla musím dát pauzu. Třeba v podobě Dobrých znamení, která napsal společně s mým dalším oblibeným autorem, Neilem Gaimanem.






Sir Terry Pratchett's books are generally glad. I try to read everything that came out in Czech, but sometimes I have to pause from his work. Perhaps in the form of Good Signs, which he wrote along with my other favorite author, Neil Gaiman.

středa 30. srpna 2017

PO POUTI (+ English version)

_DSC4554 (2)

Autobus si razil cestu ospalým městem. Na náměstí ještě dokázal rozeznat, kde stálo podium, u košů se povalovaly pytle odpadků, silnici zdobily zbytky petard.

úterý 29. srpna 2017

pondělí 28. srpna 2017

Nejstarší stavba ve městě

Z neustále vlhkých kamenů stoupá surová vůně: směs plísně a prachu, starých pergamenů a kadidla, která prostoru dává nádech tajemna a vznešenosti. Masivní valená klenba svědčí o těžkých časech minulých staletí a nechává nahlédnout do dávné minulosti.

neděle 27. srpna 2017

Zvláštní znamení: zachráněna z Titaniku

„Váš palubní lístek, madam.“ Do ruky mi vplula kartička z tvrdého papíru o velikosti pohlednice a hlas pokračoval: „Vážení návštěvníci, každý z vás dostal kopii reálného palubního lístku některého z cestujících na Titaniku. Na konci prohlídky se dozvíte, zda byla vaše postava zachráněna. Přeji příjemný zážitek.“

sobota 26. srpna 2017

Stará Boleslav 1639

_DSC4554 (2)Do háje! – pomyslel si Sven, když z křoví pozoroval masakr na bojišti. Co z toho tak asi bude mít? Daleko od domova, v zemi kde se nedomluví a na dohled od kostela, který mu naháněl strach. A jeho koni taky. Jenže velitel jednou řekl, a to se neodporuje. Rozhodně znal příjemnější odpolední zábavu, než stát uprostřed tábora na přiostřených kolících, přivázaný k trámu, z něhož trčí třísky. Třeba prohánět zdejší ženské…

pátek 25. srpna 2017

Dnes je tvůj šťastný den

_DSC4554 (2)Hele, znáš to určitě taky, ne? Sedíš si u compu, hraješ, a všechno, co jsi za minulej tejden vybudoval, se ti bortí pod rukama. Prostě den blbec. Všichni tví sousedi se dohodli, že na tobě dneska budou farmit a zejtra taky a vůbec – až do konce herního světa. Valí se na tebe jedna armáda za druhou, hradby dávno nemáš, suroviny ti došly, takže fakt nic nenaverbuješ, i kdyby ses třeba stavěl na hlavu. Dokonce to vypadá, že seš naprosto ukradenej bohům, který  by ti měli pomáhat. No jasně, jak jinak, když jim nemůžeš nic obětovat, tak co by se namáhali, to by napadlo každýho, že jo, jenom ty totálně stupidně doufáš, že je někde v programu díra, kudy by se to dalo obejít.


čtvrtek 24. srpna 2017

Dan Brown: Andělé a démoni

_DSC4554 (2)Přestože nejčerstvější novinkou z pera Dana Browna je, pokud vím, Inferno, rozhodla jsem se začít od píky, nebo spíš od první knihy, v níž se představuje symbololog Robert Langdon. Není jí nic jiného, než slavní (a poněkud kontroverzní) Andělé a démoni, kteří se dočkali i filmového zpracování, podobně jako neméně slavná Šifra mistra Leonarda.

středa 23. srpna 2017

Ohlédnutí za rokem 2016

IMG_4053 via.jpgRok 2016 pro mě byl úspěšný...

Fialová čepička s kytičkou

Čepičku jsem před lety háčkovala na zakázku. Časem se mi určitě podaří najít fotku, prozatím zveřejním jen návod. Zkušené háčkařky si s ním jistě poradí...

Povídání o magickém kroužku

Jsou háčkaři, kteří na tzv. magický kroužek nedají dopustit. pravda, na určité výrobky se hodí dokonale, ale od jisté doby se mu vyhýbám jako čert kříži. pokud ho špatně zajistíte, na místě časem vznikne dírka.

Háčkujeme pro nedonošená miminka: čepička

IMG_4064 čapkaNení nic snazšího, než uháčkovat čepičku. Většina háčkařů na nich začínala a teprve, když měla plnou skříń pokrývek hlavy, přešla k obtížnějším kouskům garderoby. Proč tedy nevyužít zbytky jenmých, nekousavých akrylových přízí na oblečky pro miminka v inkubátorech?

Pro kreativní pomůcky do hračkářství?!

Je známou věcí, že tatínci berou hračky synátorům, aby si mohli pohrát sami. Mít potomka, nedopadla bych o nic lépe, půjčovala bych si panenky a kreativní sady pro holky. Vždyť i teď občas zajdu do hračkářství a vyberu si tam pomůcky pro svoje hobby.

Návod: Knookingová čepice s dýnkem

Zima nám ještě nekončí, a proto leckdo z nás ještě využije nový kousek garderoby, který si zvládne vyrobit i začátečník. Původně jsem čapku vyráběla pro nedonošená miminka, ale stačí změnit velikost a barevnou variaci a nosit ji může kdokoli.

Návod: Knookingová čepice pro všechny

Minule jste se mohli inspirovat melírovanou čepičkou, dnes na vás čeká návod z jednobarevné příze, kde podle mě knookingový vzor lépe vynikne. Čapka opět původně vznikla pro nedonošená miminka, ale trochou šikovnosti si návod přetavíte do potřebné velikosti.

Na téma variace

IMG_4035Je to sice už nějaký ten pátek, co jsem se zamilovala do mušličkového vzoru, ale přesto se ho nemůžu nabažit. Vždyť se díky skvělé splývavosti a vzdušnosti dá použít na tolik modelů! Přitom je jednoduchý a efektní zároveň...

Aby si člověk nemusel pamatovat

Kdykoli zavítám na jakékoli stránky s háčkařskou a pletařskou tématikou, jejich autoři pějí chvály na počitadla řad. Pomůcka, kterou jistě ocení každý kreativec, říkají celému světu, až nakonec přesvědčili i mě, abych si aspoň jedno pořídila.

Co je nového?

Milí příznivci háčkování a tovrby z přízí! Docela chápu, že je těžké vytvářet pouze podle fotky výrobku ve finálové podobě a rozkresu, k němuž chybí nákres. Z vlastní zkušenosti vím, že to chce hodně fantasie a mnohdy se stejně povede vytvořit něco jiného, než jste původně chtěli. 

Rady a tipy

Jestli jste, co se kreativních potřeb týče, stejní blázni jako já, určitě často řešíte, jak to všechno skladovat tak, abyste stále měli přehled, co je potřeba dokoupit a co naopak hodláte co nejdřív zužitkovat. V praxi se mi osvědčilo několik pomůcek, o které se teď s vámi podělím.

Batika Savem

Zatímco jsem se na delší dobu odmlčela, abych se mohla věnovat nově založenému YouTube kanálu, uzrálo několik nápadů na další tvoření, o které se tu s vámi hodlám podělit.

Batikovaná spirála v mikrovlnce

Jak jste asi pochopili z minlého článku, zbláznila jsem se do batiky, takže i dnešní návod bude právě o téhle technice. Čeká nás vyloženě letní vyrábění duhového tílka...

Šátek pletený na rukách

Milí příznivci tvoření, na stránkách jste mohli vidět několik výrobků pletených na rukách, z nichž trojcípé "šátky" považuju za nejzajímavější. Chtěli byste si je vyrobit samy doma? Není nic snazšího.

Sypaná batika

Milí fanoušci kreativity! Po delší době se opět setkáváme u nového návodu. který jsem jako obvykle věnovala oblíbené batice. Tentokrát se dozvíte, jak vyrobit letní tašku metodou sypané batiky.

Volánková šála pletená na prstech

Už nějakou dobu se na blogu objevují návody především na batiku, ale to se dnes změní a ukážeme si, jak na prstech uplést volánkovou šálu.

Batika psaná Savem

S blížícím se létem mám čím dál častěji pocit, že nemám v šatníku dost kousků a chce to ještě něco nového, co jsem loni nenosila. Právě proto vzniklo tílko popsané Savem, které si teď spolu se mnou budete moci vyrobit.

Tílko s krokodýlem

Milí fanoušci kreativity, po delší době jsem se opět pustila do batiky. Nakoupila jsem sišablony a začala pracovat jako zběsilá. Pak jsem ještě objevila kontury na textil v tubě a tady je výsledek mého snažení.

Fitness náramek na brigádu?!

_DSC4554 (2)Zní to hodnĕ divnĕ, když si človĕk, který nesportuje, pořídí fitness náramek? Zní. To vím moc dobře. Jenomže odjakživa pokukuju po nĕjakém krokomĕru. A když navíc dokáže ukazovat čas, počet kroků, nebo najít mobil, který jsem nĕkam pečlivĕ založila, není co řešit.

DIY: Kapsička na cokoli

Znám se moc dobře a vím, že se toho do mojí tašky moc nevejde. Ani se nedivím: dno má totiž vystlané různými drobnostmi, které volnĕ házím do hlavní kapsy s předsevzetím, že je roztřídím, až na to budu mít čas. Ten pochopitelnĕ nikdy nemám, a tak s sebou tahám rok propadlé jízdenky, nebo čísla, na která jsem kdysi mĕla zavolat. Jestli jste na tom stejnĕ jako já, možná vám pomůže tahle kapsička.

Jak jsem dělala rychlokvašky


_DSC4554 (2)Okurková sezona pomalu končí, ale to neznamená, že bych se s okurkami chtĕla rozloučit. právĕ naopak, ještĕ jsem naslibovala známým, že jim naložím rychlokvašky, ať se nebojí, že určitĕ budou tak dobré, jako u mĕ ochutnali.






Originální nákupní taška

Ačkoli ve skutečnosti nejde o batiku, zámĕrnĕ jsem návod zařadila do téhle kategorie, kam se nejlépe hodí. Hotovo je za chvilku a výrobu pod dohledem zvládnou i malí kreativci.

Náramky ze Špagi

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=9eNpgIpt7_Y]





Je libo strávit příjemný čas při tvoření s dĕtmi? Není nic snazšího, než si společnĕ vyrobit sadu náramků a náhrdelníků. A ještĕ při tom využijete zbytky přízí Špagi, které nenašly využití při tvorbĕ nás větších.




Domácí sirup z libovolného ovoce

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=rmxz-Wcal-g]


 Jestli máte vlatsní zahradu, znáte to taky. Urodí se ovoce, jíte ho ke svačinĕ syrové, zaváříte, zapékáte, vyrábíte marmelády, ale na stromech je ho pořád víc než dost a vám už docházejí nápady. Vlastnĕ z každého druhu se dá udĕlat výborný domácí sirup. Jak? Čtĕte dál a dozvíte se to.

Na cyklostezce u Brandýsa nad Labem

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=nLT3PnPaIKs]


 Na kole nejezdím. Dokonce se vyhýbám i kolečkovým bruslím, ale když vyrazím na procházku, vezmu to třeba právĕ po cyklostezce a občas objevím zajímavá místa za humny, o kterých jsem ale vůbec nevĕdĕla.

Pár slov o knookingu





_DSC4554 (2)Zkušené pletařky se rozdĕlily na dva tábory. Jeden z nich nedá dopustit na klasické jehlice, druhý vzal knooking na milost. Vždyť konečný výsledek vypadá jako pletený ...


Háčkovaný ozanžový klobouček

_DSC4554 (2)Dĕtský klobouček jsem vymyslela před nĕkolika lety. Mám jen psaný návod, snad si ho tedy zvládnete vyrobit podle nĕj. Časem se pokusím natočit videonávod a vložit ho i sem.

 






 


Potřebujeme: přízi Batole v meruňkové barvĕ, háček na vlnu č. 3,5, nůžky, jehlu na vlnu


Postup: 5ŘO spojit PO do kruhu


1.kř.: 12DS do kroužku, spojit PO


2.kř.: zdvojit všechny sloupky př. ř. => 24DS


3.kř.: zdvojit každý 2. sloupek => 36DS


4.kř.: zdvojit každý 3. sloupek => 48DS


5.kř.: zdvojit každý 4. Sloupek => 60DS


6.kř.: 2DS [1DS do 3. Oka od háčku, 1ŘO, 1DS do 1 přeskočeného oka] opakovat do konce řady, spojit PO


7. - 11.kř.: nad křížené sloupky př. ř. [1DS do 3. Oka od háčku, 1ŘO, 1DS DS přeskočeného oka], do 2DS př. ř. 2DS. Opakovat do konce řady, spojit PO


12.kř.: 2DS [1ŘO 1DS pod 1ŘO křížených sloupků př. ř., 2ŘO], opakovat do konce řady, spojit PO


13.kř.: 2KS do 2DS př. ř., pod 2ŘO př. ř. 2DS, do 1DS př. ř. 2DS. Opakovat do konce řady, spojit PO


 14.kř.: okraj obháčkovat račími sloupky, UKONČIT. Konečky příze pečlivĕ zapošijeme a zbytky odstřihneme.


POZOR! Odstřižky nití a přízí si schovávejte, ještĕ se budou hodit. POZOR!


Použité zkratky:


KS = krátký sloupek


ŘO = řetízkové oko


DS = dlouhý sloupek


račí sloupky = KS háčkované z levé strany na pravou


TIP: klobouček můžeme vyrobit pro nedonošená miminka.





 

Filuta a Bobky od Bobka

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=nqyqs3cuKQw]


Chápu, že to vypadá jako neuvĕřitelnĕ nesourodá dvojice knih a máte naprostou pravdu. Pokud jste četli moje předchozí články, Filuta od Terry Pratchetta vás asi nijak nepřekvapí. Zato Bobky od Bobka překvapily i mĕ samotnou...

Pes baskervillský a Válka s Mloky

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=X_6nI1W0wjY]



Jsou dvĕ knihy, které se leta snažím přečíst a pořád se mi to nedaří. Tedy vlastnĕ nedařilo až do nedávné doby. Psa baskervillského jsem si kdysi opakovanĕ půjčovala v knihovnĕ, Válku s Mloky jsem dokonce mĕla doma, ale přišla jsem jí na chuť teprve v okamžiku, kdy jsem ji četla v komiksovém zpracování. A to mám bratry Čapky celkem ráda!






Co si pamatuju, poprvé jsem si případ Shelocka Holmese vypůjčila nĕkdy před deseti lety, když jsem na nĕj vidĕla divadlení parodii. tehdy jsem se dostala sotva na konec první stránky a vzdala jsem to - jazyk byl na můj tehdejší vkus moc starobylý a vůbec to nebylo to, co jsem si od knihy slibovala. Od té doby jsem A. C. Doylem pohrdala.

Divadelní zpracování byla vždy v pořádku, knihám jsem se vyhýbala až do okamžiku, kdy se z ničeho nic objevila v knihovnĕ na poličce mezi publikacemi k vyřazení. Ať jsem si o nĕm myslela cokoli, rozhodla jsem se knihu vzít domů, časem se k ní určitĕ dostanu...

Moc jsem se nespletla. Ještĕ ten den jsem po ní sáhla a čtení si dokonale užívala, přetsože je pravdou, že mi trvalo neobvykle dlouho, a dokonce jsem se občas zasmála suchému britkému humoru. Jak mi řekla vedoucí našeho knihkupectví: na nĕkteré knihy musí človĕk dozrát.

To je také případ Války s Mloky. Vidĕla jsem ji v ochotnickém divadelním zpracování a nijak zvlášť mĕ nenadchla. K bratřím Čapků se obecnĕ dostávám až podlední dobou (a počítám do toho i jejich díla pro dĕti, která mám odjakživa v knihovničce zcela netknutá) a čtu od nich vše, co se mi dostane pod ruku.

Válku s Mloky jsem si pořídila v komiksovém zpracování při návštĕvĕ zoo. Ano, čtete správnĕ. Na motivy původního stejnojmenného románu ji zpracoval Jan Štĕpánek a na to, že se komiksům obvykle vyhýbám, jsem byla nečekanĕ mile překvapená. jako prozatimní seznámení s dílem to stačí, ale nĕkdy v budoucnu určitĕ sáhnu po plné verzi.

Film: Princezna a písař

_DSC4554 (2)

Nedávno jsem se setkala s názorem, že české filmové pohádky upadají. Nevím sice, jestli ta s názvem Princezna a písař, uvedená Českou televizí, upadlá je, ale s klidným svĕdomím přiznám, že na sváteční klasiku v podobĕ Pyšné princezny, nebo Princezny se zlatou hvĕzdou nemá. I když nesporným faktem zůstává, že znám podstatnĕ slabší pohádková díla.

Vegetariánské čínské nudle

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=p2IUekE5P5g]

Občas mám na čínské nudle chuť, ale jako vegetarián si na své moc nepřijdu, vždyť vĕtšinou se v nich objevuje nakrájený salám a vajíčko... Proto jsem si vymyslela vlastní recept, do kterého si milovníci masa klidnĕ nĕjakou tu bílkovinu mohou přidat sami.




 

Potřebujeme: 1 malou cuketu, 1 kostku čínských nudlí, vodu, 3 stroužky česneku, 1 menší cibuli, 2 okurky rychlokvašky, koření podle chuti (já použila oregano), sůl, pepř, olej

Postup: česnek oloupeme a na pánev prolisujeme 2 1/2 stoužku. Zalijeme olejem a přidáme cibulku nakrájenou na půlmĕsíčky a rychlokvašky nakrájené stejnĕ. Okořeníme podle chuti a smažíme tak dlouho, dokud cibule nezesklovatí. Pak přidáme cuketu a smažíme do jejího zmĕknutí. Přidáme čínské nudle, které si předem ve vhodné nádobĕ zalijeme teplou vodou a necháme zmĕknout. Nudle použijeme včetnĕ vody, na pánvi dusíme, dokud se všechny voda nevyvaří. Vypneme plotnu a ochutíme 1/2 stoužkem čerstvého lisovaného česneku. Zamícháme, podáváme horké.

Ostré čínské nudle

 _DSC4554 (2)Poslední dobou jsem si oblíbila čínské nudle. Jím je vĕtšinou jako rychlou večeři a často do nich přidám zeleninu, která mi zbyla z předchozího vaření.




 

POTŘEBUJEME na 1 porci: 1 kostku instantních čínských nudlí, vodu, grilovací koření, olej, půl sklenice Moravanky, 2-3 stroužky česneku

POSTUP: Ve vhodné nádobĕ zalijeme nudle vodou a přidáme grilovací koření. Na pánvi na trošce oleje orestujeme česnek nakrájený na plátky, přidáme okapanou Moravanku (bez feferonky, cibuli a okurky krájíme na plátky). Necháme trochu zmĕknout a přidáme čínské nudle včetnĕ vody. Vaříme, dokud se všechna voda nevypaří. Nudle zapákneme trochou oleje, smažíme za stálého míchání. Podáváme teplé.

Italské prázdniny Jana Wericha

_DSC4554 (2)Dílo Jana Wericha, Italské prázdniny, dlouho čekalo, až si jej přečtu. Leželo na poličce spolu s dalšími svazky, které jsem odkládala na dobu, až na nĕ budu mít náladu, nebo zkrátka na pozdĕji. V duchu jsem si říkala, že jednou určitĕ nastane vhodná doba, ale teď radĕji dám přednost nejčerstvĕjším novinkám.

Podzimní šaty

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=ZaVp9HBJSCk]


 Taky máte rádi batiku, ale myslíte si, že se hodí jenom na léto? Že je moc divoká, a proto se nehodí do práce, nebo do školy, kam je potřeba se oblékat ponĕkud elegantnĕji? Omyl! Inspirujte se mým výtvorem...

Eduard Petiška: Míšovo tajemství

_DSC4554 (2)Nevím, jestli byla kniha Eduarda Petišky Míšovo tajemství vydána nĕkdy v nedávné minulosti, mnĕ na poličce léta leželo vydání z roku 1984, ale já ji přečetla až letos, v dobĕ, kdy jsem na sérii prvního čtení už moc stará. Jenomže tehdy jsem jí pohrdala, vždyť se dalo až neuvĕřitelnĕ snadno odhadnout, co se stane na další stránce.






Míša bydlí v bytĕ na sídlišti s rodiči, babičkou a starší sestrou. Po prázdninách půjde po první třídy, ale zatím je ještĕ malý a... zrovna dneska jde k zápisu do školy.


Každý den prochází kolem starého, opuštĕného domu na kraji sídlištĕ. S kluky si vypráví, že tam žije Brehule. Má černé peřiny, číhá tam ve tmĕ a jednou po chlapcích dokonce hodil kamenem. Ale co je vlastnĕ ten Brehule zač? Odpovĕď by možná mohla znát babička, vždyť ta ví všechno...


Příbĕh s úsmĕvnou naivitou rozvíjí ponĕkud strašidelné představy a zároveň vychovává. Petiška se nebál řešit ani tak závažné okamžiky, jako je krádež. Jenomže kdo ji spáchal? A jak by se teď mĕl Míša zachovat, aby si o nĕm nĕkdo nemyslel, že je zlodĕjem on? Ještĕ že má babičku, ochotnou s ním jakékoli tajemství a možná i trošičku krýt nĕkteré jeho lumpárny. Ale to jedinĕ v případĕ, že se k nim M9ša postaví čelem a pokusí se napravit všechny napáchané neplechy, což v žádném případĕ nebude jednoduché. Copak si má nechat dostat vyhubováno i za to, co udĕlali jeho povedení kamarádi?!


Od tohoto okamžiku se knížečka kvapem chýlí ke konci. Co nevidĕt dorazí k očekávanému šťastnému závĕru, ale možná ještĕ na poslední chvíli dojde k pár zvratům. A co vlastnĕ bylo tím Míšovým tajemstvím? O tom by se ještĕ dalo dlouze diskutovat...



 


 

Postřehy ze světa YouTube

_DSC4554 (2)Jako mnoho dalších jsem propadla kouzlu youtuberů. Skoro každý den se dívám na videa tĕch nejlepších a už jsem si dokonce založila i kanál. Vždyť to nemůže být nic tĕžkého – stát před kamerou a nĕco říkat, to dokážu taky.






Že to tak snadno nepůjde, jsem pochopila, když jsem se pokoušela natočit intro. Představovala jsem si to úplnĕ jinak, než jako tu rozklepanou příšernost, co se mi ani nepovedla sestříhat, takže poučení první: nutnĕ potřebuju stativ!


Ještĕ ten den jsem vyrazila do obchodů. Začala jsem ve vietnamské tržnici, kde jsem tuhle pomůcku před časem vidĕla. Bez úspĕchu, stativ nebyl, zato jsem mohla získat selfietyč. Tu jsem pro zmĕnu zase nechtĕla já. Pak jsem to zkoušela v elektře. Vejdu do obchodu, přistoupím k pultíku a položím otázku:  "Vedete stativy?"


Prodavačka se tvářila, jako bych vyžadovala nĕjakou sprosťárnu. "Ne!" zařvala. Divím se, že na mĕ nepřivolala ochranku.


Náležitĕ poučena jsem vyrazila do další prodejny eletra. Při vstupu jsem nasadila omluvný výraz a u první prodavačky zjišťovala, jestli mají kýžený výrobek.


Na skladĕ nebyl, ale mohla by mi ho objednat, kdybych mĕla zájem. Ještĕ aby ne! Dohodly jsme se na cenové relaci a bĕhem prohlížení možností jsem nĕkolikrát zdůraznila, že o selfietyč v žádném případĕ nestojím.


Druhý den jsem stativ slavnostnĕ umístila do pokojíčku. Ani nebyl nijak drahý; byla jsem odhodlaná investovat víc než tři stovky. Jako bonus jsem chytila pĕkné počasí a stihla natočit DIY.


Jenom to prohnat editorem a 100 000 odbĕratelů na sebe nenechá dlouho čekat. Jenomže v počítači žádný takový prográmek nebyl. Vždycky jsem editovala texty, tak co by tam dĕlal?!


Stáhla jsem si klasický Movie Maker. Kdysi jsem si s ním hrála a jako jediný z objevených mluvil česky. Video jsem sestříhala, přidala titulky, hudbu... dokonalost sama, myslela jsem si a chtĕla film uložit.


A prý, že to nejde, že error file. Aha?!


Z online diskuzí jsem pochopila, že prográmek nezvládá formát AVI. Zase jsem brouzdala po Internetu a hledala nĕjaký convertor. Možná bych i byla úspĕšná, kdybych mĕla rychlejší připojení...


Podle testu totiž nemám ani polovinu toho, co bych mĕla mít.



 


 

Ráj na Květech?

_DSC4554 (2) Jako každý rok i letos jsme se tĕšily (já a mámka) na každoroční výstavu Kvĕty v Lysé nad Labem. A to bylo tak nĕjak všechno.







Na výstavu jsme opravdu vyrazily, ve čtvrtek, hned první den, kdy byla otevřená, abychom všechno vidĕly hezky z první ruky a co nejčerstvĕjší. Já obalená foťákem a kamerou, počítala jsem s tím, že jako každý rok bude co dokumentovat a jedna pamĕťovka mi na to nebude stačit a navíc jsem si na stránkách Výstavištĕ Lysá nad Labem přečetla, že hlavní část má být na téma "Kousek Ráje", což určitĕ - myslela jsem si - bude zážitek nejen pro oči, ale naprosto určitĕ i nos.


A zatím... Výstavní prostory poloprázdné a celkovĕ dost úsporné, jako by organizátoři nesehnali dost vystavovatelů. V rozlehlých halách a uprostřed prázdné podlahy krčil jediný kvíteček ve váze a Ráj? Pokus sice probĕhl, jenomže žádná sláva. jsem zvyklá na jinou úroveň a jak to tak vypadá, nejsem sama. Na facebookové stránce Výstavištĕ jsem četla negativní ohlasy i na jiné kvĕtinové výstavy...


 

Stepfordské paničky

 _DSC4554 (2)Ačkoli je asi známĕjší stejnojmenná filmová verze, nikdy jsem ji nevidĕla a ke knižní předloze jsem se dostala náhodou, když jsem ji objevila mezi knihami, které nĕkdo nechtĕl. Nové  přírůstky do knihovny si vybírám co nejpečlivĕji, ménĕ kvalitní díla po přečtení nosím do antikvariátu, ale tehdy jsem domů s vypĕtím všech sil táhla nákupní tašku nacpanou k prasknutí a nechápala jsem, jak nĕkdo může vyhodit takové skvosty. Aspoň že je dal volnĕ k rozebrání. I když, pravda, Stepfordské paničky nepatří k takovým skvostům jako je Shakespeare, nebo Hrabal, ale ke klasice se smĕle zařadit mohou.

Letopisy Královské komory XI: Dobronínské morytáty

_DSC4554 (2)Nejdřív jsem se nové knihy Vlastimila Vondrušky nemohla dočkat a chodila do knihkupectví hned nĕkolikrát  týdnĕ, abych zjistila, jestli už jim konečnĕ Dobronínské mortáty, ještĕ horké z tiskárny, přišly na sklad. Dopracovala jsem se k nim až koncem ledna, čekaly na mĕ mezi rezervacemi a sotva jsem svazek vidĕla v reálu, napadlo mĕ podezření, jestli opravdu bude takový, jak jsem si ho vysnila. Nic na plat, je to přece jedenáctý díl série a námĕty se Vondruškovi musí povážlivĕ tenčit...




Jako správný knihomol jsem se do čtení pustila ještĕ v prodejnĕ u kasy. Se zatajeným dechem jsem zhltala pár úvodních kapitol, kdy se hlavní hrdina, Jiří Adam z Dobronína a jeho pomocníci  vydávají na Adamovu rodnou tvrz na Vysočinĕ oslavit Vánoce a vzápĕtí už  v zasnĕženém kraji pátrají po zločincích, majících na svĕdomí smrt vnuka staré Cecílie. Tentokrát má na úspĕchu pátrání urozený pán osobní zájem, vždyť nĕkdo ublížil rodinĕ jeho kojné...

Jen silou vůle jsem se donutila nechat si nĕkolik stránek na ráno. Vondruška nasadil laťku i na svoje způsoby neobyčejnĕ vysoko, napĕtí bylo takřka nesnesitelné a smĕr, kterým všechny stopy ukazovaly, přinejmenším nečekaný. Ale všechno to do sebe dokonale zapadalo. Pár nadbytečných postav autor v příhodnou chvíli odstranil rukou úkladného vraha a zbylo nĕkolik málo tĕch, kteří by za všemi událostmi posledních hodin mohli stát. Nĕkdo z nich to musel být a já nezbytnĕ nutnĕ potřebovala zjistit, jestli moje podezření odpovídá pravdĕ.

Neodpovídalo, samozřejmĕ. Vondruška mĕ úspĕšnĕ vodil za nos a přitom to všechno bylo tak do očí bijící! Jenomže po bitvĕ je každý generálem a teď už moc dobře vím, že jakýkoli jiný výklad nevycházel ze všech předložených stop. Možná schválnĕ jsem nĕkteré z nich opomenula. Jak by nĕkdo z nejbližších Jiřího Adama z Dobronína mohl spáchat nĕco tak odporného?!

Na tenhle pátračský omyl ještĕ dlouho nezapomenu a to jsem si myslela, že mĕ můj oblíbený spisovatel už nemůže nijak překvapit... Inu, mistrovská práce, pane Vondruško, ostatnĕ jako vždy.

 

 

 

 

 

Višňové rychlokvašky

_DSC4554 (2)Doba okurek je tady a nastal čas s nimi nĕco podniknout. Nechce se vám zavářet, ale stejnĕ toužíte po domácí kyselé okurce? Zkuste stejnĕ jako já višňové rychlokvašky!

Zahradnické špízy

 _DSC4554 (2)Vzhledem k tomu, že jsem si našla brigádu ve stánku s bio zeleninou, ovocem a kvĕtinami, začala jsem vymýšlet sezonní recepty z dostupných plodin. Zahradnický špíz se hodí hlavnĕ na léto, je lehký a zároveň zasytí.

Terry Pratchett: Pastýřská koruna

_DSC4554 (2)Na sira Terryho a jeho Zemĕplochu nedám dopustit, takže je pochopitelné, že když vyšla jeho poslední kniha Pastýřská koruna, musela jsem si ji hned sehnat a přečetla jsem ji přednostnĕ.







Podle nĕkterých recenzentů jde o příbĕh pro dĕti. To bych se tedy hádala: jak se nĕkde objeví stařenka Oggová, veškerá morálka je v tahu. Kdo Zemĕplochu čte, ví, co tím myslím. Jestli pro dĕti, tak jedinĕ pro hodnĕ odrostlé, skoro dospĕlé. Možná.


Další vĕc, která mĕ na recenzích zaujala, bylo, že kdyby spisovatel nezemřel, vyšlo by ještĕ nĕkolik dílů. To vlastnĕ potvrzuje i doslov, ale z dĕje jsem usoudila, že by se mu psalo ohromnĕ tĕžce, když se v Pastýřské korunĕ systematicky zbavuje nejvýraznĕjších postav série. Jenomže do jeho hlavy nevidím, třeba by je pro další psaní ani neptřeboval...


Když to vezmu kolem a kolem, je to moje  první setkání v mladou čarodĕjkou Toničkou Bolavou a jejími Fígli. Nikdy jsem nemĕla odvahu po jejích příbĕzích sáhnout, jsem zavilý smrťofil, proto jsem logicky upřednostňovala knihy jako Mort, Sekáč, Otec prasátek nebo Tĕžké melodično. Musím však uznat, že čarodĕjky mají taky nĕco do sebe. A příbĕh? Po smrti jedné ze starších v horách Beraní hlavy se má Tonička ujmout její usedlosti a starat se i o její klienty. Jenže má dost staarostí se svým územím a do svĕta lidí se tlačí proradní elfové, kteýrm by se mĕla postavit. Tlak na ni ovšem vyvíjejí také čarodĕjky, na nové místo prý podle nich nebude stačit a leckterá z nich by ho dokázala zastávat mnohem lépe. Tonička je mezi dvĕma mlýnskými kameny a do poslední stránky není jasné, jak se jí povede situaci vyřešit.


Kniha mĕ navnadila a až dočtu další Pratchettova díla, sáhnu po nĕkterém z předchozích Toniččiných dobrodružství...


 

Cizrnové halušky

_DSC4554 (2)Každý z nás asi tuší, že cizrna je zdravá, ale málokdo se ji odhodlá uvařit doma a vyzkoušet ji na vlastní kůži. Sama jsem ji poprvé jedla v Itálii a od té doby se toužím přiblížit tamĕjší chuti. Neúspĕšnĕ, zato jsem vynalezla recepty, které chutnají zbytku naší domácnosti.






Potřebujeme: ½ balíčku Bašova kysaného zelí (250 g), 1 plechovku předvařené cizrny, kmín, pepř, sušený česnek, olej


Postup: Na trošce oleje osmažíme okapanou cizrnu s kořením. Když začne vonĕt, přidáme zelí a trochu šťávy z nĕj. Promícháme a na vypnuté plotýnce necháme nĕkolik minut dojít. Podáváme teplé.






 

Zlatá brána otavřena

_DSC4554 (2)Jsem knihomol. O tom se každý může snadno předvĕdčit, když mĕ potká. Bez knihy se nehnu a zvlášť o prázdninách sahám pro nový svazek do knihovny den co den. V poslední dobĕ to nejvíc odnesla Královna detektivek Agatha Christie...



Ve studentské ubytovnĕ, vedené sestrou slečny Lemonnové dochází k podivným krádežím. Ztrácí se vĕci značné ceny i kousky, o které by snad nestál ani človĕk v nouzi. Po jistých peripetiích se případu ujímá sám slovutný Hercule Poirot a nechá se správkyní pozvat do ubytovny coby host přednášející o kriminalistice. Jen o pár stránek dál nabývá dĕj na obrátkách, nejeden důvtipný student si domyslel, že je detektiv nenavštívil jen pro zábavu a začíná se zdát, že dost možná nepůjde jen o obyčejný případ kleptomanie, jak se na první pohled zdálo.


Agatha Christie umnĕ vykresluje charektery jednotlivých figurek, každá z nich má nĕjakou jedinečnou vlastnost z nichž nĕkteré by je mohly přivést až do hrobu. Nebo ne? Trpí snad Hercule Poirot stihomamem? Představuje si hrůzné scénáře bezdůvodnĕ? Nechejte se překvapit, ale probuzení pro vás určitĕ nebude příjemné... Za to vám ručím.



Arnošt Goldflam: Standa a dům hrůzy

_DSC4554 (2) Jako správný knihomol přečtu všechno a kolikrát sáhnu i po knihách, na které jsem už dávno trochu velká. Teď to byl příbĕh Standa a dům hrůzy od Arnošta Goldflama.






V nájemním domĕ vedle bytu rodiny Neskutečných je už dlouho prázdný kvartýr, do kterého se v blízké dobĕ mají nastĕhovat noví nájemníci. Nikdo o nich nic neví a ani majitelé domu o nich neposkytují příliš informací, sami asi pravdĕpodobnĕ moc netuší. Když nic jiného, přistĕhovalci vypadají na zazobané podivíny, platí zlatem (doslova) a mají spousty divných zájmů. Vlastnĕ z nich jde torchu strach, přestože hlavní hrdina Standa je v první chvíli jejich neobvyklostí nadšený. Není se moc čemu divit: v domĕ nemá žádné kamarády a v sousedním bytĕ na  nĕj čeká dobrodružství.


Jak moc mĕl pravdu se dozví jen o pár hodin pozdĕji po setkání s paní a panem Rozkošnými. Co možná původnĕ vypadalo jako váborná zábava, se najednou promĕní v boj o holý život. Noví sousedé se nebojí výhružek a mají v záloze plán, z nĕhož bĕhá mráz po zádech. Povede se vůbec Neskutečným a dalším ovyvatelům uniknout ze spárů všehoschopného páru šílenců?


V první chvíli jsem si myslela, že kniha bude mít hororový nádech. Co jiného ve vás evokuje popis žlutého záblesku očí a nehtů nalakovaných krvavým lakem? Dokonce i samotné vzezření nových obyvatelů odkazuje na příbĕh když ne hororový, pak alespoň strašidelný. O nĕkolik stránek pozdĕji se z nĕj sice vyklube nĕco podstatnĕ jiného, ale v první chvíli mi naskakovala husí kůže.


A moje hodnocení? Popravdĕ: jsem zklamaná. Čekala jsem nĕco mnohem propracovanĕjšího a důmyslnĕjšího, místo toho jsem dostala úsmĕvnou publikaci, plnou rádoby temného napĕtí. Víc naivní a nereálný příbĕh jsem si snad ani nemohla přát. Bez urážky, nechala jsem se nachytat na lákavý titulek a skutek utek. Bohužel.

Cizrnové tzatziki

_DSC4554 (2)Každý z nás asi tuší, že cizrna je zdravá, ale málokdo se ji odhodlá uvařit doma a vyzkoušet ji na vlastní kůži. Sama jsem ji poprvé jedla v Itálii a od té doby se toužím přiblížit tamĕjší chuti. Neúspĕšnĕ, zato jsem vynalezla recepty, které chutnají zbytku naší domácnosti. Žádný z nich neobsahuje maso ani vajíčka, nevhodné koření se z nich vĕtšinou dá vyloučit.






Potřebujeme: 1 plechovku předvařené cizrny, 1 zakysanou smetanu, kmín, pepř, majoránku, koření na grilovanou zeleninu, olej


Postup: Okapanou cizrnu s kořením osmažíme na trošce oleje. Když začne vonĕt, vypneme sporák a fccdnecháme dojít nĕkolik minut. V míse smícháme se studenou zakysanou smetanou a podle chuti přikořeníme. Podáváme teplé i studené, případnĕ s brynzovými oplatkami, nebo svĕtlou francouzskou bagetkou.


Terry Pratchett: Johnny a mrtví

_DSC4554 (2)Měla jsem pocit, že sir Terry Pratchett nikdy nenapsal nic jiného, než humoristickou fantasy sérii Úžasná Zeměplocha. Pak se mi do rukou dostala trilogie o Nómech a během poslední návštěvy knihkupectví jsem objevila volnou trilogii o Johnnym a jeho kamarádech.

Ivana Nováková: Pohádky o čarodějích

Čím jsem starší, tím radši čtu pohádky. Tedy… pohádky, v žádném případě bych netvrdila, že by se kniha s titulem Pohádky o čarodějích da...