čtvrtek 24. srpna 2017

Dan Brown: Andělé a démoni

_DSC4554 (2)Přestože nejčerstvější novinkou z pera Dana Browna je, pokud vím, Inferno, rozhodla jsem se začít od píky, nebo spíš od první knihy, v níž se představuje symbololog Robert Langdon. Není jí nic jiného, než slavní (a poněkud kontroverzní) Andělé a démoni, kteří se dočkali i filmového zpracování, podobně jako neméně slavná Šifra mistra Leonarda.


Z anotace jsem si udělala obrázek o brutalitě a geniálních plánech zločinců, můžeme-li tak o nich mluvit. Vlastně mě to nijak zvlášť nepřekvapilo, kdysi jsem si přečetla ukázku Šifry. Mnohem obtížnější pro mě bylo pochopit, proč se profesor Langdon vydává do Vatikánu, kde mu hrozí smrtelné nebezpečí. Naivně jsem předpokládala, že všechno zvládne vyřešit z bezpečí CERNu.


Přepočítala jsem se pořádně, ale jak děj postupoval, hledala jsem odpovědi na naprosto odlišné otázky. Jak najatý vrah spáchá další vraždu, odpovídající čtyřem živlům? Nebo kam povede další vodítko tajemné iluminátské nápovědy? A další a další, které mi Brown bez ustání vnucoval. Jen mě po Robertově boku rozptylovala pohledná Vittoria. Co by se stalo, kdyby vedle hlavního hrdiny vystupoval bystrý muž? Dámskou přítomnost snad omlouvá mírně karikaturní přepečlivé dodržování staleté etikety a fakt, že noční záchrana půvabné Italky z rukou bestiálního únosce v křivolakých uličkách Věčného města nepostrádá romantiku.


Do přibližně dvou třetin knihy jsem si nemohla na nic stěžovat. Občas jsem sice zuřila nad chybějícími uvozovkami, nebo znamínkem za větou, čímž výrok ztrácel smysl, ale přesto jsem se dočkala všeho, co jsem si představovala. Na můj vkus mohl příběh skončit mnohem dřív. Vysvětlující závěrečné kapitoly postrádaly napětí a některé „úžasné“ objevy jsem si stačila domyslet dřív, než byly oficiálně odhaleny. Dokonce jsem občas autora podezírala, že neví, jak se se situací vypořádat.


Ani pořádně netuším, jak se mu to nakonec povedlo. Po desítkách stran přišel happy end hodný hollywoodského kasovního trháku. Superhrdina v podobě tuctového stárnoucího muže a mladá vědkyně v hotelovém apartmá… Pro čtenářovu fantasii ještě zbývá víc než dost, jenomže přes všechnu Brownovu snahu mi kniha přidala jako nesourodý slepenec. Bohužel.


Co si myslíte o tvorbě Dana Browna? Napište mi to dolů do komentářů!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ivana Nováková: Pohádky o čarodějích

Čím jsem starší, tím radši čtu pohádky. Tedy… pohádky, v žádném případě bych netvrdila, že by se kniha s titulem Pohádky o čarodějích da...