sobota 31. března 2018

Na Sázavu za svatým Prokopem


Už když jsem se jako malá dívala na Toulavou kameru, přála jsem si někdy navštívit sázavský klášter. Jenomže to dlouho vypadalo nereálně, takže jsem byla štěstím bez sebe, když jsem jako dárek k narozeninám dostala prohlídku vysněného místa, navíc s odvozem a trochu neplánovanou návštěvou kavárny. No co – poutní místo jsme navštívili v říjnu a od Sázavy tehdy foukal ledový vítr, do prohlídky nám zbývala celá hodina a na procházku po okolí to fakt nebylo. A to jsme se o ni vážně snažili – hlavně proto, že jsem na tom neústupně trvala.

pátek 30. března 2018

Moje sestra žije na krbové římse


Vyšla loni. Má hrozně dlouhý název. Všichni na ni pějí ódy. V knihovně se na ni čeká fronta. Zabývá se aktuálními problémy. Musela jsem si ji přečíst. Je neskutečně krátká a přitom neskutečně smutná. Nebo neskutečně optimistická. Pro ty, kdo ji ještě nečetli: ano, pořád mluvím o Moje sestra žije na krbové římse od Annabel Pitcherové.

čtvrtek 29. března 2018

Domácí bubble tea


Je mi jasné, že nejsem jediná, komu chutná bubble tea, nezáleží na výrobci, prostě jednou za čas si ho dopřeju. A to přesto, že vím, že není zrovna nejzdravější. Mnohem víc mi na něm vadí finanční stránka věci. Člověk si dvakrát lokne a je švorc. Nejdůležitější tedy je, že znám potřebné suroviny a doma si ho můžu vyrábět hektolitry za pár korun.

středa 28. března 2018

Kafe @ cigárko


Vím o téhle knize už hrozně dlouho.  Zaznamenala jsem, že autorka za psaní získala nějakou cenu (kdo ví jakou, pár let zpátky toho byla plná všechna media). Jen mě nijak zvlášť nelákalo si knihu přečíst, takže jsem překvapila sama sebe, když jsem v knihovně zabloudila k regálu s autory, jejichž příjmení začíná D (Doležalová Marie) a jako jedinou ze zařazených knih jsem znala Kafe @ cigárko. Ve zlomku vteřiny jsem se rozhodla, že si ji půjčím.  Přece jenom, když mě nebude bavit, nemusím ji dočíst, tak co.

úterý 27. března 2018

Jarní Zemědělec a Jaro s koňmi 2018


Tentokrát jsme se s mamkou na Výstaviště Lysá nad Labem chystaly poněkud nejistě.  Od loňských Květů jsme tam na žádné výstavě radši nebyly, ale teď jsme neodolaly: vystavovat se měla nová fialová odrůda brambor, přednášku měl mít RNDr. Václav Větvička (který se na poslední chvíli omluvil) a dokonce byla možnost vyhrát zahradní traktůrek. Takže jsme vyrazily 22. března na druhý den výstavy.

pondělí 26. března 2018

Pletená ponča a peleríny


Není úplně obvyklé psát recenzi o knize návodů na pletení. Co by se na ní asi tak dalo recenzovat – buď se mi modely líbí a zkusím si některý z nich vyrobit, nebo se mi nelíbí a za knihu jsem naprosto zbytečně vyhodila peníze (což bych si teoreticky ušetřila, kdybych publikaci v  knihkupectví  pořádně prolistovala. - Ale kdo říká, že jsem to neudělala?). Takže jo, koupila jsem si knihu Pletená ponča a peleríny a jo, vážně na ni píšu recenzi.

neděle 25. března 2018

Jarní fazolový salát


Je to jasné: zbláznila jsem se do fazolí.  No fakt, není den, abych se necpala fazolovými lusky, ale klasika se zakysanou smetanou už se mi přejedla a užívat si nonstop náš Rodinný poklad, je trochu málo. Chce to nějaký upgrade… Takže jeden pohled do špajzu a tady je výsledek.

sobota 24. března 2018

Karel Čapek: Matka


Možná jsem divná, ale hrozně ráda čtu dramata. Myslím ve smyslu scénáře, jenom rozepsané repliky postav a několik nejdůležitějších akcí na jevišti. Zdůrazňuju to schválně, abychom se dobře pochopili, Spousta lidí za drama označuje to, co je ve skutečnosti thriller. A to Matka od Karla Čapka vážně není. No, v některých chvílích asi psychologický thriller bude, ale… označení drama pro to funguje mnohem líp.

pátek 23. března 2018

Na Okoř je cesta…


Taky znáte tu trampskou písničku Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, vroubená je stromama…? Tak tu jsem si pobrukovala celý den, kdy jsme výlet na hrad podnikali. Ale nenechte se napálit, stromů v dohledu bylo jenom pár a rozhodně jsem se nedočkala stromořadí, pod kterým by cestovatel sotva pletl nohama. Nebo možná nějaká cesta vroubená stromama na Okoř vede, jenom ne ze směru, z něhož jsme přišli my…

čtvrtek 22. března 2018

Další divné hlášky z knihkupectví


Divné hlášky z knihkupectví jsem nečetla. Slyšela jsem o nich a hodnocení byla dost rozporuplná, což ještě podpořilo moje odhodlání výtisk sehnat a udělat si o něm obrázek sama. Tuzemští čtenáři si totiž vydatně stěžovali, že jde o příhody ze zahraničí (anglicky mluvícího) a tam je jiný smysl pro humor, takže tady to vůbec není vtipné. Poslední dobou mi anglický humor přijde sympatický, neměl by to tedy pro mě být problém… A pak vyšly Další divné hlášky z knihkupectví, tak jsem usoudila, že na nich asi něco bude a uháněla jsem si pro ně do knihovny.

středa 21. března 2018

Bláznivé úpravy fotek


Občas to chce nějakou změnu, a tak jsem si řekla, že jako jeden ze snímků pro #project365 na Instagramu zkusím udělat nějakou fotomontáž, nebo bláznivou úpravu. Začala jsem tedy hledat nějakou aplikaci, která by mi to umožnila a z těch, které jsem vyzkoušela, mě nejvíc vyhovovala funny.pho.to

úterý 20. března 2018

S láskou tě nenávidím


Když jsem se s týmem z Megaknih dohodla, že mi pošlou výtisk S láskou tě nenávidím na recenzi, začala jsem váhat, jestli byl úplně dobrý nápad si tuhle knihu vybrat. Ale byla už na cestě, takže se nedalo nic dělat a já trochu napjatě čekala, jestli to, co mi přijde, bude opravdu tak dobré, jak jsem si představovala. Sotva mi pošta knížku doručila, rozervala jsem balíček a začala číst vlastně ještě dřív, než se za mnou zabouchly dveře…

pondělí 19. března 2018

Kvašená okurková limonáda


Podle originálního receptu se tohle pití hodí spíš na léto, do kterého je ještě daleko, ale když jsem sehnala salátovou okurku ve slevě (a na salát jsme pak neměla chuť), nějak jsem ji zužitkovat musela a aspoň v létě budu vědět, jestli stojí za to recept zopakovat. Původní rozpis jsem si trochu upravila podle svého, ale neřekla bych, že to má nějaký vliv na kvalitu.

neděle 18. března 2018

Chlebová hrstková polévka


Co si pamatuju, nikdy jsem nebyla polévková. Nebo naopak: když už mi nějaká polévka zachutnala, pro změnu jsem nechtěla hlavní jídlo. V poslední době si takhle vychutnávám hrstkovou a chlebovou polívku, takže asi není divu, že jsem se rozhodla je spojit do jednoho. A vznikl tenhle recept.

sobota 17. března 2018

Nové pohádky pro unavené rodiče


Zvláštní: kdykoli vyrazím do knihovny, udělám si seznam knih, které si odsud chci odnést. Pak se podívám do právě vrácených knih, do novinek a samozřejmě do regálů, kolem kterých procházím a nakonec si odnesu něco úplně jiného, než pro co jsem si umínila, že jdu. Pak si to vyčítám, půjčené knihy se snažím přečíst co nejdřív, abych je mohla vrátit a půjčit si (teď už opravdu) ty, které jsem původně chtěla a jak to dopadne, nemusím asi dál popisovat. Teď naposledy se do koloběhu zapojil Michal Viewegh a jeho Nové pohádky pro unavené rodiče.

pátek 16. března 2018

Proč mě baví blogování?


Je to trochu víc než deset let, co jsem napsala svůj první článek na Internet. Za tu dobu jsem prošla několika redakcemi (jedna z nich byla dokonce pro tištěný plátek!) a založila a zase zrušila nespočet blogů. Teprve tenhle mi dělá radost a baví mě. Možná je to tím, že jsem konečně dospěla do fáze, kdy jsem schopná se o něj postarat.

čtvrtek 15. března 2018

Karel Jaromír Erben: Kytice – komiks


Na to, abych dobrovolně přečetla komiks, by se muselo stát, nevím co. Nezatracujte mě, za normálních podmínek komiksy pohrdám a nebojím se to přiznat. I když zázraky se dějí a naposled jsem si do knihovny šla právě pro takovou knihu, kterou shodou okolností zrovna neměli, takže jsem si místo ní odnesla Erbenovu Kytici. Jasně, ve škole nám ji cpali odjakživa, není o ní co říct nového, ale dovedete si ji představit jako grafický román? Já tedy rozhodně ne, takže jsem porušila svoje předsevzetí, že se komiksu nedotknu a pokusila se zjistit, jak se třinácti tvůrcům povedla.

středa 14. března 2018

Rodinný poklad


Konečně jsem zpět a fit tak akorát na to, dám si pořádnou dávku česneku a něco dobrého k jídlu. Vzpomněla jsem si na starý rodinný recept, který jsem nejedla ani nepamatuju, takže jsem se musela spoléhat na zaručené tipy a ještě víc na variace z Internetu. V každém případě to bylo poživatelné a pořád žiju, takže jsem asi nic nepokazila.

pátek 9. března 2018

Dračí náhrdelník


Každý, kdo mě aspoň trochu zná, ví, že Vlastimil Vondruška patří mezi moje oblíbené autory. Nikomu proto asi nepřijde zvláštní, že sotva se v prodeji objevila jeho novinka Dračí náhrdelník, vyrazila jsem do knihkupectví a ještě ten den se pustila do čtení. Detektivky z jeho série Hříšní lidé Království českého mi z Vondruškovy tvorby vyhovují snad nejvíc.

čtvrtek 8. března 2018

Čumím...


Jsem knihomol, a proto si nedovedu představit život bez vydatných návštěv knihkupectví a knihoven. Dlouhá léta jsem se omezovala jen na nabídku knihovny v našem malém městě, ale když jsem se opakovaně přesvědčila, že nemají většinu publikací, o které jsem projevila zájem, rozhodla jsem se zařídit si průkazku do pražské městské knihovny. Od té doby si připadám jako v Jiříkově vidění.

středa 7. března 2018

Příliš mnoho Kateřin


Poslední dobou slyším na Johna Greena samou chválu, a protože jsem od něj nic nečetla, čistě ze zvědavosti jsem sáhla po knize Příliš mnoho Kateřin. Green tvoří žánr, který já úplně nemusím, ale zrovna Kateřiny mi přišly (přinejmenším) zajímavé.

úterý 6. března 2018

Praha Karla IV. v domě U zlatého prstenu


Z předchozího článku víte, že jsem do domu U Zlatého prstenu zavítala hlavně kvůli výstavě o středověkém oblékání Pražanů. Teprve na pokladně jsem zjistila, že se za jedno vstupné dostanu i do stálé expozice s názvem Praha Karla IV.

pondělí 5. března 2018

Asylum, Sanctum, Katakomby


Dnešní knižní článek nebude úplně obvyklý. Ještě nikdy jsem tady na blogu nevydala příspěvek, který by byl o celé sérii dohromady. Proč taky, když jsem pokaždé jednotlivé svazky četla tak, jak vycházely? Teď jsem se pustila do série od Madeleine Rouxové, jejíž první díl česky vyšel v roce 2014, druhý 2016 a závěrečný loni. Přišlo mi jedině rozumné přečíst trilogii na jeden zátah a věnovat jí jen jeden článek.

neděle 4. března 2018

Srdce Aporveru


Váhala jsem, jestli si mám vůbec tuhle fantasy novinku z Fragmentu koupit. Kdybych měla zájem, mohla jsem se účastnit křtu, ale nijak zvlášť mě to nelákalo. Pro koupi jsem se rozhodla teprve v okamžiku, kdy jsem knihu viděla naživo v knihkupectví.

sobota 3. března 2018

Hrdý Budžes


Nikdy jsem Hrdého Budžese nepochopila. Dokonce mě ani nelákalo si ho přečíst a dokonce jsem k němu přistupovala s despektem, dost možná proto, že nám ho jeden rok nonstop pouštěli na gymplu jako záznam divadelní hry, aniž by nám prozradili jakékoli souvislosti. Dlouho jsem ho odmítala, ale nakonec jsem se rozhodla dát mu ještě jednu šanci.

pátek 2. března 2018

Noční světlo z víček od PET lahví


Dlouhodobě sbíráme víčka od PET lahví pro charitu. Doma se nám jich teď nashromáždilo víc než dost, a tak mě napadlo, že by se z nich dalo něco vytvořit. Výjimečně si nějaká nechám pro sebe. Hledala jsem inspiraci na Internetu a postupně vznikla tahle noční lampička.

čtvrtek 1. března 2018

Z hovna bič

Nikdy jsem nepřečetla sérii Mládí v hajzlu. Pravděpodobně je to tím, že mi ji každou chvíli někdo doporučuje a nezapomene se přitom zmínit, že mě určitě bude bavit. Zkoušela jsem to, takže vím naprosto jistě, že mě určitě nebaví. Zato občas sáhnu po některém románu od C. D. Paynea, se kterými obvykle problém nemám. Teď naposled to odnesla loňská novinka z Joty, Z hovna bič.

Ivana Nováková: Pohádky o čarodějích

Čím jsem starší, tím radši čtu pohádky. Tedy… pohádky, v žádném případě bych netvrdila, že by se kniha s titulem Pohádky o čarodějích da...