Na Okoř je cesta…

Taky znáte tu trampskou písničku Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, vroubená je stromama…? Tak tu jsem si pobrukovala celý den, kdy jsme výlet na hrad podnikali. Ale nenechte se napálit, stromů v dohledu bylo jenom pár a rozhodně jsem se nedočkala stromořadí, pod kterým by cestovatel sotva pletl nohama. Nebo možná nějaká cesta vroubená stromama na Okoř vede, jenom ne ze směru, z něhož jsme přišli my…

Jo, já vím, že je na tipy na výlet ještě trochu brzo, jenomže se to musí brát prakticky.  Březen je skoro u konce a od dubna na hradě začíná sezona. První dva měsíce se provádí jenom o víkendech, přes léto kromě pondělí každý den a od konce září do prosince zase jedině o víkendech. Vážně, až do prosince, tuhle informaci jsem si přečetla aspoň desetkrát, aby se přesvědčila, že nemám vidiny… I když, proč se tomu vůbec divím? Vždyť je to beztak zřícenina, takže vůbec nezáleží na tom, v jakém počasí se na prohlídku vypravíte. A jen tak mimochodem, můžete si vybrat, jestli si hrad projdete sami, nebo se svěříte do rukou zkušeného průvodce – na výši vstupného to nemá žádný vliv.

Během prohlídky se dostanete na opevnění, do kaple a nás průvodce pustil do sklepení. Rozhodně zapomeňte na jakoukoli kostnici, kterou zmiňuje song a že by v ní bílá paní mastila karty se šerifem, je taky dost nepravděpodobné. Bílá paní s ním dokonce ani nedovádí dole v podhradí a šerif jí určitě nesebral klíč od komnaty.  Za prvé na Okoři aktuálně komnaty nejsou, za druhé na tenhle hrad žádná bílá paní nepatří.

Jediné, na co se opravdu můžete těšit, je krčma jako hrad, ale jestli se do ní vypravíte v létě, smiřte se s tím, že se k občerstvení hned tak nedostanete. To si radši s sebou nabalte tradiční řízky a během svačinky si projděte okolí, které stojí za to zvěčnit na Instagram.