Terry Pratchett: Johnny a mrtví

Měla jsem pocit, že sir Terry Pratchett nikdy nenapsal nic jiného, než humoristickou fantasy sérii Úžasná Zeměplocha. Pak se mi do rukou dostala trilogie o Nómech a během poslední návštěvy knihkupectví jsem objevila volnou trilogii o Johnnym a jeho kamarádech.

Co o ní říct? Jediným štěstím je, že se jedná o opravdu velice volnou sérii, v prodejně totiž neměli úvodní díl, takže jsem čtení chtě nechtě musela začít knihou Johnny a mrtví, představující až druhý svazek. To však ničemu nevadilo, během první kapitoly jsem pochopila vztahy mezi hlavními postavami a odhalila i Johnnyho schopnosti.

Není žádný superhrdina, spíš naopak, obyčejný dvanáctiletý kluk, který si moc neví rady se svým životem. S matkou bydlí u dědy, má jen několik přátel, jakýsi místní gang, který se pokaždé zaplete do problémů, jež se jich původně ani v nejmenším netýkají a jediné, čím se možná maličko vymyká  je  až příliš bujná fantasie. Nebo snad opravdu má nadpřirozené schopnosti?

Můžete si tomu říkat, jak chcete, v každém případě je to neobyčejně důležitá okolnost pro další vývoj příběhu, nesoucího se ve znamení urban fantasy. Jak je dobrým zvykem Terryho Pratchetta (a překladatele Jana Kantůrka), děj se odehrává v několika rovinách, ze kterých si čtenář může vybrat tu jemu nejbližší. Samotný styl se mění snad v každé větě. Jestli jste si před chvilkou mysleli, že budete číst hororově laděný příběh (vždyť se blíží Halloween), vzápětí budete číst sociální román. Anebo je to vlastně současný společenský román? Zvolte si to, co vám bude nejlépe vyhovovat.

Možná, že právě to je důvod, proč se mi díla proslaveného britského spisovatele tak líbí. Nejsou to  jen obyčejná fantasy vycucaná z prstu, ale parodie, nebo spíš karikatury dnešního světa. Přestože se jim s chutí zasměju, zároveň mě mrazí, když si představím, že některé z popisovaných situací by se mohly stát třeba i mně

Líbí se Vám knihy sira Terryho? Která je Vaše nejoblíbenější? Napište mi to do komentářů!