Praha za deště (+ English version)

Výstup z metra a šedivá tma před očima. Ocelově šedé mraky, nacucané deštěm, připomínají pouťové nafukovací balonky plné vody. Jen prasknout.

Lidé ve vestibulu roztahují deštníky, s vyhrnutými límci se houfují u východu a vylétávají ven rychlostí, jakou zaslunečna nejsou schopni vyvinout.

Krok a kolem se míhají parky a ulice, zamračené autobusy a rozzuřené tramvaje chtějí po někom vystartovat. Na zastávce jim zimou drnčí okna a u dveří se srážejí chumáčky vydechované páry, zatímco stroje požírají další cestující.

V rozmáčené trávě kolem tratě se procházejí holubi s hlavami hluboko mezi křídly a z opatlaných zobáků se snaží dostat rohlíkové drobečky.

---

PRAGUE IN THE RAIN
Exit the subway and the dark gray in front of your eyes. Steel-gray clouds, rained by the rain, resemble the inflatable balloons full of water. Just crack.

The people in the vestibule stretch umbrellas, with their collapsed collars fluttering at the east and flying out at a speed that the sunsets are incapable of developing.

There are parks and streets running around and around, cloudy buses and enraged trams want to get off at somebody's feet. There are windows on the bus stop at the bus stops, and the exhaled steam hatches at the door, while the machines are eaten by other passengers.

In the blurred grass around the track, the pigeon walks with their heads deep down between the wings and tries to get the rolls of the beaks.