Recenze: Spánek

Málokdy mám možnost číst něco od asijských autorů a tím spíš mě zaujala kniha Spánek, která v Japonsku vyšla před víc než 20 lety. Původně mě nijak zvlášť nelákala, ale když jsem na ni na Internetu viděla rozporuplné reakce, nedalo mi to, abych se ji aspoň nepokusila přečíst.

Nebudu vám nijak lhát, když řeknu, že je na naše poměry zvláštní, ale přesto až nečekaně evropská. Zpracováním mi trochu připomíná Kafkova díla, která jsem se několikrát snažila číst (a nikdy je nedočetla), budila ve mně neurčitý děs a hrůzu a přitom jsem hlavní hrdinku do jisté míry chápala. Je škoda, že jsem ji přečetla během jediného odpoledne, určitě by si zasloužila mnohem víc času a hlavně si přímo říká o zamyšlení.

Takže: o co v ní vlastně jde? Bezejmenná hlavní hrdinka nespí. Už kdysi ji během studií postihla nespavost, ale tentokrát je to jiné. Nespí už sedmnáct dní a přitom není unavená a všechno prožívá víceméně naplno. Minule to bylo jiné, celý den proklimbala, přestože zvládala veškeré denní povinnosti, a následně odpadla a v kuse prospala skoro dva dny. Teď ne, teď má problém co s časem. A není vlastně blázen, když není schopná usnout? Možná by s tím měla zajít za odborníkem... Ale co pak? Zkoumali by ji, to jistě, předložili stovky hypotéz a ona zatím – chce si jenom v klidu číst, což se jí od svatby nikdy pořádně nepodařilo. Tedy, nepodařilo, četla si, to jistě, ale ne tak, jak by si přála. Chvíle s knihou si utrhla z času, kdy by měla dělat něco jiného a stejně ať byl příběh sebezajímavější, se myšlenkami toulala někam jinam a na čtení se pořádně nesoustředila.

Aha, řeknete si, obyčejný knihomol. Já si to říkala taky. Ale normální knihomol je unavený, přestože si se čtením zaleze do postele a říká si: ještě kapitolu, ať vím, jak to celé dopadne! Hrdinka žádnou únavu necítila, dokonce si připadala svěžejší, než jindy, což je přinejmenším zvláštní, ne?

a