Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet/An Ad For a House Where I Do Not Want to Live Anymore
Bohumil Hrabal patří mezi moje oblíbené autory. Má svůj vlastní styl, který se projevuje ve všech jeho knihách a je vůbec tak specifický, že si ho jen těžko někdo splete s jiným autorem. Je to ale také důvod, proč mi přečtení Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet trvalo tak dlouho. Musela jsem na to mít určité podmínky a náladu.
Bohumil Hrabal belongs among my favorite authors. It has its own style, which is reflected in all its books, and it is so specific that it is difficult for someone to intertwine with another author. But it is also the reason why I read An Ad For a House Where I Do Not Want to Live Anymore for so long. I had to have certain conditions and mood.
Než jsem knihu otevřela, podvědomě jsem čekala, že půjde o román, nebo aspoň novelu. Nebylo to ani jedno, ani druhé, dočkala jsem se sbírky sedmi povídek. Moje chyba, měla jsem si o knize zjistit víc, než jsem si ji koupila.
Before I opened the book, I unconsciously expected it to be a novel or at least a novel. It was not one or the other, I had a collection of seven short stories. My mistake, I had to find out more about the book than I bought it.
Nebudu se snažit příběhy nějak charakterizovat, přestože autor jasně popisuje prostředí, v němž se odehrávají, celou dobu jsem měla pocit, že mi něco uniká a za kulisami se schovává další, mnohem důležitější poselství. Všechno mi připadalo symbolické, jenom jsem žádnou z nápověd nedokázala rozšifrovat. Takovým myšlenkám se u Hrabala neubráním nikdy. Bojím se, že asi nikdy nepochopím přesně, co tím myslel.
I will not try to characterize the stories, although the author clearly describes the environment in which they take place all the time I felt something leaked and behind the backdrops hidden another, more important message. Everything seemed symbolic to me, but I was not able to decrypt any of the help. I will never hurt such ideas by reading Hrabal. I'm afraid I'll never understand exactly what he meant.
Jak jsem postupovala ve čtení, styl se sice nijak neměnil, ale jazyk byl stále hrubší a vykazoval se rostoucí neúctou k lidem i zvířatům. Sice to u Hrabalových děl trochu předpokládám, ale pokaždé mě to stejně zasáhne. Zvlášť když vím, že choval spousty koček a měl němé tváře rád...
As I progressed in reading, the style did not change, but the language was still rougher and showed increasing disrespect for people and animals. Although I anticipate it at Hrabal's works, but it will always hit me at all times. Especially when I know he was behaving a lot of cats and he liked his soft faces ...
Co se umělecké stránky týče, naprostá spokojenost, což ovšem nemění nic na tom, že Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet je z těch knih, po jejichž dočtení nějakou dobu nebudu spát.
As far as arts are concerned, total satisfaction, which does not change the fact that the Ad House I do not want to live in is from those books I will not sleep for some time.
Komentáře
Okomentovat