Taneční hodiny pro starší a pokročilé /Dance Class for Older and Intermediate

Dílo Bohumila Hrabala jsem objevila teprve poměrně nedávno. Nejdřív jsem si vybírala notoricky známé knihy, jako jsou Postřižiny nebo Ostře sledované vlaky, ale teď jsem v městské knihovně mezi knihami na vyřazení našla Taneční hodiny pro starší a pokročilé a neodolala jsem a pořídila si je domů.

I discovered the work of Bohumil Hrabal only relatively recently. At first I picked up notorious books such as Postings or Sharply trains, but now I found the Dance Class for Older and Intermediate Books in the City Library, and I resisted and took them home.

Ze školy jsem věděla, že kniha je údajně zvláštní tím, že v ní Hrabal nikde nepoužil tečku, vykřičník, nebo otazník. Celou dobu si prý vystačil s neukončenými větami. Toho jsem si během čtení nevšimla, mnohem víc mě zaujala zvláštní poetika Hrabalova jazyka.

I knew from school that the book was supposed to be strange because Hrabal did not use a dot, an exclamation point or a question mark anywhere. All the time he had to do with the sentences not finished. I did not notice this during my reading, I was more interested in the special poetics of Hrabal's language.

---

Celou knihu vypráví starý švec, který se snaží působit jako zkušený svůdník a lev salonů. Ve skutečnosti je to chudák, kterého si jeho rodina pořádně nevšímá, možná ji dokonce svým způsobem obtěžuje. Těžko říct. To mi přijde jako hlavní důvod, proč se tak baví s mladou dívkou a chce se jí ukázat v tom nejlepším světle.

The whole book is told by an old cobbler who tries to act as an experienced seducer and salon lion. In fact, he is a poor man his family does not really notice, perhaps even bothered in some ways. Hard to say. It comes to me as the main reason why she is having fun with a young girl and wants to show her in the best light.

---

S trochou nadsázky by se podle mě dal celý kratinký příběh brát jako karikatura společnosti. Ale tak je to snad ve všech knihách Bohumila Hrabala, které jsem zatím četla. A musím přiznat, že z toho občas pořádně mrazí...

With a bit of exaggeration, I think the short story would be taken as a company cartoon. But this is probably the case with all books by Bohumil Hrabal, which I have read so far. And I have to admit that he's getting chilly sometimes ...

---

Četli jste některé Hrabalovo dílo? Jak se vám líbilo? Napište mi to dolů do komentářů!

Have you read some of Hrabal's work? How did you like? Write me down in the comments!