PO SOUTĚŽI/AFTER COMPETITION

„Ať ocenění přečtou vítězné práce!“ padl návrh kohosi z davu. „Je to jenom sto slov,“ dodal.


"Let the awards read the winning work!" The design of one of the crowd fell. "It's just a hundred words," he added.
Nikdo nic nenamítal.
Zlatá vítězka se ujala svého díla o kněžně Libuši a Přemyslu Oráči. Značně kontroverzního, ale originálního.
Pak přišla závěračná pointa. Část sezvaného hloučku se zasmála, sál vybuchl v potlesku, jen jedna dáma se nechala povýšeně slyšet: „No tohle! Ne! To je hrůza! Jak to porota mohla vůbec pustit dál?!“ A znechuceně se drala ven, trousíce nevybíravé poznámky na adresu přítomných porotců.
Bez nejmenších pochyb autorka. Zlato v uších, litry drahé voňavky a odkvetlou pleť obarvenou jako velikonoční kraslici. Zkrátka – jednoznačná elita.

---

No one objected.
The Golden Winner took on her work on Princess Libuse and Přemysl Oráč. Significantly controversial, but original.
Then came the final point. A part of the enslaved son was laughing, the room burst out in applause, only one lady had a hurried voice: "Well, that's it! No! That's terrible! How could the jury have gone any further ?! "And disgustedly, she pulled herself out of the way, with a trifle of indescribable remarks addressed to the jury members present.
Without the least doubt the author. Gold in her ears, liters of precious perfume, and bloody skin dyed as Easter eggs. In short - a unique elite.