Recenze: Spánek
Málokdy
mám možnost číst něco od asijských autorů a tím spíš mě
zaujala kniha Spánek,
která v Japonsku vyšla před víc než 20 lety. Původně mě nijak
zvlášť nelákala, ale když jsem na ni na Internetu viděla
rozporuplné reakce, nedalo mi to, abych se ji aspoň nepokusila
přečíst.
Nebudu vám nijak lhát, když řeknu, že je na naše poměry
zvláštní, ale přesto až nečekaně evropská. Zpracováním mi
trochu připomíná Kafkova díla, která jsem se několikrát
snažila číst (a nikdy je nedočetla), budila ve mně neurčitý
děs a hrůzu a přitom jsem hlavní hrdinku do jisté míry chápala.
Je škoda, že jsem ji přečetla během jediného odpoledne, určitě
by si zasloužila mnohem víc času a hlavně si přímo říká o
zamyšlení.
Takže: o co v ní vlastně jde? Bezejmenná hlavní hrdinka nespí.
Už kdysi ji během studií postihla nespavost, ale tentokrát je to
jiné. Nespí už sedmnáct dní a přitom není unavená a všechno
prožívá víceméně naplno. Minule to bylo jiné, celý den
proklimbala, přestože zvládala veškeré denní povinnosti, a
následně odpadla a v kuse prospala skoro dva dny. Teď ne, teď má
problém co s časem. A není vlastně blázen, když není schopná
usnout? Možná by s tím měla zajít za odborníkem... Ale co pak?
Zkoumali by ji, to jistě, předložili stovky hypotéz a ona zatím
– chce si jenom v klidu číst, což se jí od svatby nikdy pořádně
nepodařilo. Tedy, nepodařilo, četla si, to jistě, ale ne tak, jak
by si přála. Chvíle s knihou si utrhla z času, kdy by měla dělat
něco jiného a stejně ať byl příběh sebezajímavější, se
myšlenkami toulala někam jinam a na čtení se pořádně
nesoustředila.
Aha, řeknete si, obyčejný knihomol. Já si to říkala taky. Ale
normální knihomol je unavený, přestože si se čtením zaleze do
postele a říká si: ještě kapitolu, ať vím, jak to celé
dopadne! Hrdinka žádnou únavu necítila, dokonce si připadala
svěžejší, než jindy, což je přinejmenším zvláštní, ne?
Komentáře
Okomentovat