Obchodník se smrtí

Poslední dobou dost ujíždím na fantasy. Koncem ledna jsem si ale řekla, že už je toho přece jenom trochu dost a možná bych mohla zkusit zase jiný žánr a sáhla jsem po titulu Obchodník se smrtí. Není to žádná novinka, jako e-kniha vyšel už v roce 2013, jenomže já se k němu dostala až teď.

Po přečtení anotace jsem se začala na děj těšit. Autor (Hugh Laurie) hodí čtenáře rovnou do příběhu, chvíli ho v něm nechá plácat a věří tomu, že se sám dokáže naučit plavat. Teprve o několik stránek dál mu objasní, jak se sledovaný objekt, Thomas Lang, dostal tam, kde je a proč si nechává „dobrovolně“ lámat ruku. Nic moc se nestane, když prozradím, že si Toma chtěl neznámý muž zaplatit jako nájemného vraha, což hlavní hrdina odmítl a dokonce se rozhodl oběť varovat. Možná si teď s pocitem uspokojení myslíte: rovný chlap, tak se pozná pravý gentleman. Pak mi ale musíte vysvětlit, proč tenhle „klaďas“ najednou začal zlobit a přidal se k ostrým hochům?

Bylo by zbytečným plýtváním slovy pokoušet se to vysvětlit tady a teď. Ušetříme si trapné ticho, když rovnou prozradím: za vším hledej ženu. Ale kterou? Sáru, nebo Ronii?

Hugh Laurie (představitel Doktora Hause, jak jsem později zjistila) vytvořil rozporuplné dílo. Jde o mix thrilleru, detektivky a humoru, na který se na Internetu objevují dva odporující si názory. Je totiž buď naprosto dokonalé, nebo naprosto příšerné. Zastánci jiné teorie podle všeho neexistují a já sama podle všeho patřím do obou táborů, ať se to zdá jakkoli neuvěřitelné.

Nadšená jsem byla z první části knihy, tady se Tom dostal do problémů a pokouší se najít cestu ven. Místy jsem sice autora podezírala, že zvolený styl moc dlouho neudrží a román se přehoupne do těžké romantiky, k čemuž nakonec (díkybohu) nedošlo.

Druhá část mi přišla nadbytečná. Občas jsem narazila na zajímavou scénu, která ale vzápětí vyšuměla do ztracena, třebaže měla potenciál a stálo by za to ji trochu rozvést. To nemohlo vylepšit ani věčné cestování a množství konspiračních teorií.

Pokud jste fanoušky téhle knihy, snad radši ani dál nečtěte. Já s ní zrovna velká kamarádka nebyla. Na můj vkus byl děj moc překombinovaný a brzy jsem se ztratila ve jménech postav. Možná, kdyby si autor zvolil méně vedlejších motivů a menší rozsah, bylo by čtení příjemnější.