Než se rozhodnete pro vermikompostování…
Pak jsem navštívila Ekodomov a odcházela
jako nadšená majitelka tři sta kusů žížal, spousty mikroorganismů, pár hrstí
vermikompostu a radami, jak se o kalifornské žížaly starat. Jen jsem musela
svoje nadšení mírnit, abych ze žížal vůbec nějaký užitek měla.
Proč? Jak jsem se dozvěděla,
mnohý začátečník do kompostéru nacpe všechen kuchyňský
organický materiál, co má po ruce a rozklad pak neprobíhá tak, jak by
měl. Do nově založeného „žížaliště“ nepatří kůra z citrusů, protože
obsahuje silice odpuzující mikroorganismy. A kompost bez chvostoskoků a hlístic (to jsou
ty malé bílé breberky v hlíně) nefunguje správně. V prvních měsících
se má krmit např. zbytky jablek, okurkami, banánovými slupkami a přihodit
čajové sáčky, nebo kávový lógr. Do kompostéru rozhodně nepatří maso, kosti,
lidské jídlo, mléčné výrobky a výkaly běžných domácích mazlíčků.
Aby v kompostu všechno
probíhalo tak, jak má, je potřeba zajistit jeho správnou vlhkost. Nesmí být ani
suchý, ani moc mokrý. Ideál poznáte snadno sami, stačí trochu kompostu nabrat
do dlaně a zmáčknout. Suchý se rozpadá, příliš mokrý na omak připomíná bláto.
Ideální je, pokud po zkoušce máte vlhkou dlaň. Asi jako když zalijete pokojovky
a druhý den zkoušíte, jestli je to dostatečné. Vermikompost dokonce i podobně
voní…
Zajímavé je, že vermikompost není
jediným žížalím produktem. Správný
vermikopostér má aspoň dvě patra, přičemž do spodního odtéká hnědá tekutina
(mně připomíná černý čaj), které se říká žížalí čaj a při naředění v poměru
1:4-1:10 s vodou je výborným hnojivem.
Používat se může jak na zalévání pokojových rostlin, tak těch na zahradě.
Důležité je zalévat co nejčerstvějším, jinak z něj vyprchají některé
důležité látky a už není tak účinný (obsahuje „jen“ rozpuštěné minerály).
Později jsem se ještě v příručce o kompostování dočetla, že v PET
lahvích při delším skladování rád kvasí a může i vybuchnout. Nevím, takové
zkušenosti ještě nemám.
Jaké jsou pořizovací náklady na
kalifornské žížaly? Závisí na vaší šikovnosti a známostech. Vermikompostér si
můžete vyrobit i doma např. z kyblíků od kečupu (taky jsem si vyrobila
svůj vlastní, ale o tom až další článek) a násadu můžete vyškemrat u známých.
Nemá smysl žížaly sbírat venku v záhoně, většinou to moc dobroty neudělá.
Pokud si chcete vše potřebné koupit, ceny kompostérů se pohybují od 2 do 3
tisíc, žížalí násadu jsem pořídila za 300 Kč.
Pokud chcete žížaly začít chovat,
berte tenhle článek jen jako seznámení se zajímavým živočichem a radši ještě
zkontaktujte přímo kompostovací poradnu, kde se za poplatek určitě dozvíte vše potřebné.
Komentáře
Okomentovat